Demokracie

Mezinárodní spolupráce má smysl při řešení globálních problémů, jakými jsou společenská nerovnost, ochrana lidských práv anebo životního prostředí. Účelem TTIP je však pouze vklad nevídané moci do rukou nadnárodních korporací. 

 

Veškerá vyjednávání úmluvy TTIP jsou dosud zahalena tajemstvím. Přístup k dokumentům z vyjednávání je umožněn jen hrstce privilegovaných. A to jen ve speciálních čítárnách, za velmi omezujících a ponižujících podmínek, pod dohledem a s podepsaným závazkem mlčenlivosti. Dokumenty nesmí být odnášeny, kopírovány, foceny a s jejich obsahem nemůže být seznámena veřejnost. Namísto transparentního vyjednávání tak přístup k primárním dokumentům TTIP připomíná zajištění kódů k jaderným arzenálům.

 

Zatímco vyjednávání jsou tedy Evropskou unií i USA vedeny v přísném utajení před zraky veřejnosti, úmluva TTIP přinese dodatečná práva velkým korporacím. Těm bude umožněno připomínkovat, zpomalovat a případně až blokovat zákony a regulace, které by ohrozily jejich zisky. Jedním z klíčových prvků TTIP má být tzv. Rada regulatorní spolupráce. Ta by za účasti korporací připomínkovala novou evropskou i americkou legislativu a snažila se ji přetvořit do podoby, která nejvíce odpovídá zájmům byznysu. Návrhy do Rady regulatorní spolupráce by měly být předkládány i před zpřístupněním návrhů zákonů samotným parlamentům. Jednalo by se tak o bezprecedentní přenesení moci ze zákonodárné moci na nevolené a nikomu neodpovědné těleso byrokratů, kteří budou ve vleku lobbistů nadnárodních korporací.

 

V neposlední řadě pak bude TTIP obsahovat doložku investičních arbitráží. Díky mechanismu investičních arbitráží budou mít americké firmy právo žalovat suverénní evropské státy za přijaté zákony či jiná rozhodnutí. A to vše nikoliv v rámci standardní soudní sestavy, ale u speciálních ad hoc tribunálů vytvořených pro potřeby investorů. Česká republika má přitom s investičními arbitrážemi velmi negativní zkušenosti. Česko je třetí nejžalovanější zemí na světě a nejžalovanější zemí Evropy. Z daní českých občanů se zahraničním investorům zaplatily již desítky miliard korun v odškodnění. Ostatně i nyní směřuje proti ČR hned několik žalob investorů, mimo jiné kvůli regulaci hazardu a zdanění energetiky.

 

Investiční arbitráže jsou zneužívány k nátlaku na státy, aby nepřijímaly regulaci ve veřejném zájmu, která by mohla ohrozit budoucí zisky korporací. Tabáková společnost Philip Morris tak například žaluje Austrálii za přijetí zákona vyžadujícího umístění zdravotního varování na krabičky. Hrozba popohnání před investiční tribunál přitom nesvazuje ruce pouze vládě a parlamentu na centrální úrovni, ale i samosprávám, tedy obcím a krajům. Ty budou postiženy i další součástí TTIP, kterým je tzv. zákaz lokalizačních opatření u veřejných zakázek, který jim znemožní například upřednostnit lokálního producenta zeleniny před agrokorporací z Kalifornie.