Walmart farmacia salem oregon http://pilloleitalia.net/viagra-prezzo/ ore di Kaiser farmacia santa clara

Dobré potraviny

Evropa je světovou špičkou v důrazu na zdravé jídlo, péči o krajinu, kvalitu venkovského života a slušné zacházení se zvířaty. Chraňme naše evropské standardy, které slouží jako vzor ostatním zemím.

 

Evropská pravidla v oblasti potravin – jmenovitě především regulace vztahující se na pesticidy, růstové hormony, geneticky modifikované organismy a hygienické a fytosanitární opatření – jsou oproti Spojeným státům nastavena vysoko. Lobbisté amerického agroprůmyslu však považují evropská pravidla na ochranu zdraví spotřebitelů a zvířat za neprospívající zájmům velkých amerických zemědělských firem. Americký agroprůmysl i zástupci americké vlády se tak opakovaně nechali slyšet, že od Evropy chtějí snížení jejích pravidel bezpečnosti a kvality potravin blíže k americké úrovni.

 

Američtí výrobci potravin dnes nemusejí splňovat stejné standardy ochrany životního prostředí nebo šetrnosti chovu zvířat jako jejich evropské protějšky. Americký zemědělský průmysl zároveň dlouhodobě usiluje o odstranění evropských pravidel omezujících či zakazujících prodej některých amerických produktů v Evropě. Vláda Spojených států se nijak netají záměrem použít vyjednávání TTIP ke změně evropských regulí blokujících dovoz amerických potravin do EU.

 

V jádru sporu je tzv. princip předběžné opatrnosti, který Evropská unie uplatňuje při stanovování pravidel pro bezpečnost potravin. Na základě tohoto principu je možné na trh nevpustit výrobek, pokud představuje riziko pro lidské zdraví. A to i v případě, že nelze škodlivost potvrdit zcela na sto procent. Podstatnou součástí principu předběžné opatrnosti je také přenesení důkazního břemene na výrobce. Firma, která zamýšlí prodávat potenciálně nebezpečný výrobek, musí prokázat jeho nezávadnost. Americká vláda se ale principem předběžné opatrnosti neřídí a při stanovování standardů potravin upřednostňuje zájem korporací. Americké zemědělské a potravinářské standardy jsou proto výrazně nižší než v Evropě.

 

Úmluva TTIP by tak mohla přinést „sbližování regulací“ v řadě oblastí.

 

  • Přibližně 70 % ze všech zpracovaných potravin v současnosti prodávaných v amerických supermarketech obsahuje přísady z geneticky modifikovaných organismů. Oproti tomu v evropských obchodech se geneticky modifikované organismy z důvodu odporu Evropanů takřka nevyskytují. Všechny produkty obsahující GMO musejí být zároveň v Evropě zřetelně označeny. Pro americké biotechnologické společnosti je úmluva TTIP příležitostí k ofenzivě proti evropským regulacím. Americká vláda se snaží prosadit zrušení povinného označování geneticky modifikovaných přísad v potravinách na pultech evropských obchodů. Nepochybným cílem Američanů je větší rozšíření GMO v Evropě.
  • Podle amerických výrobců potravin je evropský systém pro kontrolu používání pesticidů jedním z primárních adeptů na degradaci prostřednictvím TTIP. Evropská pravidla z roku 2009 staví princip předběžné opatrnosti do středu evropského systému kontroly pesticidů za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Cílem amerických vyjednavačů TTIP je oslabit evropskou regulaci škodlivých pesticidů natolik, aby nepředstavovala překážku pro zájmy byznysu.
  • Ve Spojených státech se přes 90 % hovězího masa vyrábí za použití růstových hormonů, které jsou spojovány s výskytem rakoviny u lidí. Do Evropy se takové hovězí nesmí dovážet již od 80. let. Americká vláda proti těmto omezením dlouhodobě protestuje, mj. u Světové obchodní organizace. Americká agrolobby požaduje odstranění těchto „zbytečných překážek“ a umožnění vývozu hovězího s hormony do Evropy.
  • Evropské limity pro látky narušující činnost endokrinních žláz (endokrinní disruptory) umožňují kontaminaci potravin jen do takové výše, že neumožňují dovoz do Evropy 40 % z americké produkce potravin. Americký agroprůmysl však chce využít TTIP k odstranění těchto omezení.
  • Kuřecí a krůtí maso je v Americe pravidelně před prodejem ošetřováno jedovatým chlórem. Tato praktika je v EU zakázána již od roku 1997. I tento zákaz napadla americká vláda u Světové obchodní organizace a americké společnosti požadují jeho zrušení skrze TTIP.
  • Prasatům se v Americe podává látka ractopamin, která podporuje růst masa, ale zvyšuje agresivitu u prasat a pravděpodobně také škodí lidskému zdraví.
  • Dojným kravám je v USA běžně podáván umělý hormon rBST. Ten zvyšuje riziko mastitidy, bolestivého onemocnění vemene. Hnisavé výpotky se pak dostávají ve větší míře do mléka.

 

Evropská komise, která vede vyjednávání TTIP za evropskou stranu, uspořádala řadu neveřejných vyjednávání se zástupci potravinářského průmyslu usilujícími o rozvolnění evropských regulací pro bezpečnost potravin. Není tedy důvod domnívat se, že Komise bude dostatečně chránit zájem spotřebitelů na uchování jejich vlastního zdraví. V interním pozičním dokumentu, který Komise před zahájením vyjednávání sdílela s americkou vládou, vyjádřila Evropská komise souhlas s revizí evropských předpisů bezpečnosti potravin „se záměrem odstranit zbytečné bariéry.“ Komise již dokonce na znamení ochoty přijala několik kroků vstřícných k americkému agroprůmyslu, jmenovitě ukončila celoevropský zákaz dovozu živých prasat z USA a hovězího masa ošetřeného kyselinou mléčnou, a to i přes výhrady některých členských zemí.