Důstojná práce

Práce je pro člověka životní nutností, díky ní se začleňuje do společnosti a získává obživu. Buďme ale ostražití, když nám s TTIP slibují vznik nových pracovních míst. Obchodní úmluvy mají z podstaty věci jiný cíl, než pečovat o zájmy zaměstnanců. 

 

Politici podporující úmluvu TTIP se zaklínají jejími údajnými přínosy pro ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Nejčastěji jsou přitom citovány údaje ze studie, jejíž vypracování si zaplatila Evropská komise, která ale zároveň sama vede vyjednávání za Evropskou unii. Podle této studie by však úmluva TTIP přispěla maximálně k růstu hrubého domácího produktu o 0,5 % v perspektivě mnoha let, tedy o nějaké pouhé 0,04 % HDP ročně, což je údaj na úrovni statistické chyby. Dokonce však i tato neambiciózní prognóza je jinými studiemi označena za přehnanou a nerealistickou.

 

Všechny relevantní studie, a to dokonce včetně výše uvedené studie placené Komisí, na druhou stranu předpovídají Evropě zánik stovek tisíc pracovních míst z důvodu „restrukturalizace“ ekonomik a zvýšeného dovozu z USA. Komise tak předvídá „dlouhodobý a trvalý“ zánik pracovních míst kvůli americké konkurenci. Ve Spojených státech lze mnohdy produkovat zboží a služby levněji, jelikož pracovní podmínky jsou tam oproti Evropě v řadě aspektů horší. Američtí zaměstnanci se ze zákona netěší pro nás základním výdobytkům jako je placená dovolená, mateřská a rodičovská dovolená či zaručené právo na odborové organizování. Spojené státy ostatně jako jediná vyspělá země nepodepsaly úmluvy Mezinárodní organizace práce zaručující základní zaměstnanecká práva. Existují tedy obavy, že TTIP povede ke snižování pracovních standardů a práv zaměstnanců identifikovaných jako „překážky“ obchodu.

 

Evropa se přitom nachází v situaci poměrně vysoké nezaměstnanosti, obzvláště mladých. Jak přiznává sama Komise, mnoho z lidí, kteří přijdou o práci v důsledku TTIP, si už nenajdou jiné zaměstnání. Podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikační kurzy a další sociální náklady spojné se zánikem pracovních míst, budou stát evropské vlády desítky miliard eur.

 

Američtí zaměstnanci koneckonců již zažili úbytek pracovních míst v důsledku podobné úmluvy NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem. Stejně jako v případě TTIP byly americkým odborům slibovány statisíce nových pracovních míst. Tyto sliby však zůstaly nenaplněny. Ve skutečnosti vedla NAFTA podle studií za prvních 12 let své existence ke ztrátě více než milionu amerických pracovních míst a k poklesu reálných mezd milionů zaměstnanců. NAFTA také připravila o živobytí miliony mexických farmářů, kteří nemohli konkurovat dovozu velkých amerických agrokorporací. Kvůli spekulacím a cenové nejistotě však tratili i malí američtí farmáři. Evropští zemědělci, kteří hospodaří na farmách v průměru desetkrát menších, než je americký průměr, by po přijetí TTIP jen obtížně odolávali americké konkurenci. Americké zemědělství má výrazně průmyslovější charakter, je regulováno nižšími standardy a je bezohlednější k životnímu prostředí a životním podmínkám hospodářských zvířat.